Workshop Československo: v roli poradce prezidenta Háchy zažít historii na vlastní kůži

admin November 20, 2017

Je více suverenita státu nebo lidské životy? Riskovat a pomoci parašutistům nebo vše nahlásit? A jaký byl ve skutečnosti protektorátní prezident Emil Hácha? První z pěti workshopů formou edukační hry od neziskové organizace Rolling byl nazvaný právě po prezidentovi, který dodnes názorově rozděluje společnost. A náplň hry postavila účastníky před mnohá morální rozhodnutí, kterým museli čelit v kůži prezidentových poradců.

Po rozdání rolí, kdy se každý dozvěděl své nové jméno, charakter, a především pozici ve fiktivním poradním týmu prezidenta Háchy, dochází na samotnou hru. Času není nazbyt, ihned je podepsána Mnichovská dohoda a vy musíte jednat. „Musíme ihned mobilizovat!” zní z vedlejší skupiny. „Ale vždyť ani nemáme bunkry!” reaguje jiný hlas.

Moje skupina má jasné cíle: zajištění pomoci potřebným a poslání zprávy o pomoc našim spojencům. Konečný návrh prezentuje naše mluvčí ostatním skupinám, ty rozhodly velmi podobně a je tak jasné, kam se bude příběh hry dál ubírat.

Jen co se dohodneme na řešení „Mnichova”, je tady další krize. Každému ve skupině přijde dopis od „jeho“ blízkých, kde jsou popsány ať už strasti rodinné, tak společenské. Postupem času je u všech ve skupině vidět změna v přemýšlení o problémech, které před nás organizátoři staví. Každý jako by se přesunul do třicátých a čtyřicátých let minulého století – a právě na něm teď závisel osud českého státu. A to mají ta nejtěžší rozhodnutí teprve přijít.

Složit slib Říši?

Je tu totiž 17. listopad 1939, který se nese ve znamení smrti Jana Opletala, zavření českých vysokých škol a hromadného zatýkání studentů. A také to znamená další důležitou volbu pro váš tým prezidentský tým, totiž zda složit slib větrnosti Říši, nebo obětovat zatčené studenty. A s tímto přicházejí i první spory. „Když složíme slib Říši, hodíme Německu celé Čechy bez jakýchkoli původních požadavků,“ je první argument, co zazní. „Přesně, přece nemůžeme podporovat Hitlerovu politiku,“ má odmítnutí slibu i druhého zastánce. „Já bych se za studenty přimluvil i za cenu složení slibu, lepší dříve než později,“ zní další názor. Jsou to dva hlasy proti dvěma a sílící zvuk hodin nám dává najevo, že naše tři minuty už jsou téměř u konce. Platí zde pravidlo čím těžší rozhodnutí, tím méně času. Nakonec má poslední slovo tajemník skupiny, slib tedy složen nebude.

Ani se nestačíme vydýchat z předchozí volby a už nám je nabízena možnost vstoupit do Národního souručenství, jediné povolené politické strany. Stačí se podepsat a vyfasovat odznáček s písmeny NS. „Otoč ten odznáček a znamená to jediné, smrt Němcům,“ dozvídáme se ve scénce předcházející výzvě k zapsání. S podpisovým archem se ale na stole objevuje ještě jeden papír. Tam lze psát ve zbytku workshopu udání a dočkat se tak povýšení, hra tak dostává nový, až zlověstný náboj.

Plánování atentátu

Aby toho nebylo málo, dostává se na každý stůl zpráva o tajné depeši s důležitou zprávou. Má tři části, které jsou poschovávány po celé místnosti. Po krátkém hledání se z nich všichni dozvídají o plánu atentátu na Heydricha. Na nás je rozhodnout, zda odboji pomůžeme. Odpověď zní ano. Pak už jen sledujeme průvod u rakve říšského protektora. Před nás předstupuje jeho následovník K. H. Frank s jasným požadavkem: vyslovit upřímnou soustrast nad smrtí protektora, nebo nést příslušné následky. Málokdo se odváží jakkoli vzdorovat, tíha okamžiku dopadá na všechny. Ruku nakonec podávají všichni a všem tento moment uvízne v hlavě na hodně dlouho.

Nad Prahou už sice nevlaje vlajka s hákovým křížem, ale to ještě neznamená konec těžkých rozhodování. Instrukce z Londýna zní jasně, je na nás, co se stane s prezidentem Háchou po osvobození. Byl Hácha kolaborant, nebo hrdina? To byla otázka, kterou se teď zabývala každá skupina. „To, co dělal, dělal pro národ a obětoval u toho hodně,“ zní v naší skupině názor jednoho z členů. Ostatní ve skupině přikyvují, při pohledu zpět totiž všichni vidí člověka, který se v nejtěžších chvílích našeho národa vzchopil a mírnil dopady nacistického režimu. Všechny „kanceláře“ se shodují, že Hácha si po osvobození nezaslouží zavržení, jak požaduje exilová vláda, ale mělo by mu být umožněno důstojně dožít mimo veřejné dění.

Řada workshopů s názvem Prohrát se třiceti lety Československa přináší především zážitek, který vám běžná hodinu dějepisu nepřinese. Kdy naposledy jste měli při učení se historie pocit, že stojíte nad mapou Československa a rozhodujete o jeho budoucnosti? A kdy naposledy jste se na hodině dějepisu zamysleli nad následky činů jednotlivých politiků? Workshop Československo: Hácha přináší skloubení rolové hry a vzdělávacího semináře. Jde totiž možná i o ukázku toho, jakou cestou se dnes v učení historie vydat.

Tomáš Trněný

Tomáš Trněný (*1998) je student žurnalistiky a fanoušek videí o vaření. Rád běhá v přírodě, cestuje a sleduje aktuální dění. Přes deset let působí ve 3. chlapeckém oddíle Turnov. Jednoho dne by se chtěl vydat jako poutník až tam, kam ho nohy donesou. Může donekonečna koukat na Trainspotting, číst Kiliana Jorneta a zabíjet čas Twitterem.