V každém Švédovi je kousek Němce

admin May 15, 2017

Pravidla – systém – řád. Tahle tři slova by klidně mohla být krédem Švédského království. Mohla by být vyšitá na jeho vlajce, vytesaná do fasády stockholmské radnice, vytetovaná na čele Carla Gustava XVI. Musím se přiznat, že švédský smysl pro pořádek mi, coby člověku fanaticky vyznávajícímu Bronštejnovu metodu sektorového uspořádání předmětů na stole, nesmírně imponoval. Už během příjezdu jsem dokonce získal silné přesvědčení, že Bronštejn, jehož v Básnících tak slovutně hájil docent Zajíc alias Zdeněk Svěrák, si svůj první stůl pořídil v místní pobočce IKEA. A co mě k tomu vedlo?

Nappsáno v Uppsale: 3. díl

Roztržitého středoevropana, který obtěžkán kufrem, batohy a vaky připomínal spíše nepálského šerpu než studenta historie, a který se s odhodláním povodňové vlny valil vstříc nové zemi, zastavila již v příletové hale hráz informačního stolu Uppsalské univerzity. Roztržitý středoevropan byl, spolu s bandou zmatených kolegů z celého světa, promptně nacpán do přistaveného autobusu. Autobus následně vyvrhl svůj náklad před jedním domem v Uppsale, kde probíhal jakýsi uvítací proces podobný kulečníkovému klání s tím rozdílem, že místo koulí se hrálo s lidmi. Člověk byl postupně šťouchán od fronty k frontě (Švédové jsou mistři front) za účelem získání různých věcí. Klíče od bytu – šťouch – heslo k účtu – šťouch – průkaz studenta – šťouch… Na závěr klání byly všechny koule za pomoci „tága“ rozstřeleny po celé Uppsale, aby někdo náhodou nezabloudil hned první den. Tomu tedy říkám systém!

Jedním z nejhorších hříchů, kterého se může člověk ve Švédsku dopustit, je pozdní příchod. Když si domluvíte schůzku na 15:00, vězte, že příchod v 15:01 je srovnatelný s vykradením klenotnictví. A proč? Protože není nic cennějšího než čas. Minuty promarněné čekáním na vás už čekajícímu nikdo nevrátí. Přednášky končí i začínají přesně, autobusy a vlaky odjíždějí na čas. Jinými slovy, vždy zpožděné ČD – v kódové řeči nás opozdilců znamenající „času dost“ – se ve Švédsku mění na SJ, neboli „smůla, jedem!“.

Se statusem studenta se odnepaměti pojí kultura pijácká, i ta je však na severu podřízena systému. Konkrétně Systemu Bolagetu. Tak se totiž jmenuje státní obchod držící monopol na prodej jakéhokoliv alkoholu nad 3,5 %. Začátkem února mě v Uppsale navštívil kamarád z Čech. Věrni českým kořenům, vydali jsme se neprodleně do Systemu Bolagetu nakoupit zásobu chmelového džusu na večerní rozjímání. Až u pokladny, při důkladné kontrole ID, jsme zjistili, že věková hranice pro nákup je zde 20 let a kamarádovi pár týdnů chybí. S přezíravým úsměvem jsem prohlásil, že jeho pivo koupím na sebe a začal si chystat platební kartu. Hildi na druhé straně přepážky se však zatvářila, jako kdybych právě navrhl vyvraždění královské rodiny a úsečným „To zcela jistě nekoupíte“ nám dala lekci švédského respektu k pravidlům.

No, Hildi by se v Čechách asi nestačila divit, napadlo mě o pár dní později, když jsem dobíhal (marně) na hodinu švédštiny začínající přesně v 8:15 a vzpomněl si přitom na „starýho Hauzra“, který nám ve svém výčepu nalil už v šestnácti, tedy pokud zrovna neměl echo, že šerifové z městské policie vyrazili do putyk na lov nezletilých desperados. Je-li v každém Švédovi kousek Němce, nemohl by být v každém Čechovi alespoň kousek Švéda?

 

Za krásné fotky Švédska tentokrát děkujeme Lence Pouzarové.

Jakub Mazanec

Jakub „Mazda“ Mazanec (*1993) je jindřichohradecký skaut působící na Lesních kurzech Velká Morava a v KRJ Jihočeského kraje. Od letošního ledna se zašívá na univerzitě ve švédské Uppsale, kde skrze program Erasmus studuje světové dějiny. V roce 2015 vydal básnickou sbírku Souhvězdí nomáda. Má rád kulturu (v téměř všech formách), cestování (všemi směry a skoro všemi prostředky), Balt (ze všech stran) a vůni zázvoru (kdykoliv).