Skautský hitmaker

Jakub Ambrozek - Mravenec March 15, 2016

Když se řekne skautská písnička, vybaví si nejprve většina skautů starší generace, a i někteří mladší, dva songy – Poštorenskou kapelu a Stály báby u vesnice. Zajímavostí je, že se hrají už skoro 90 let a autorem obou je jeden člověk – skaut František Kňourek, jehož příběh vám přinášíme.

František Kňourek, kterému skauti neřekli jinak než Šedý Havran, se narodil ve východních Čechách v obci Dobeš u Hořic 23. října roku 1882. Byť pocházel ze selského rodu, dal se do Jičína na studie pedagogického institutu. Po jeho absolvování, jak tomu dříve běžně bývávalo, mu bylo přiděleno místo učitele v malých obcích na Strážnicku (okres Hodonín) a před první světovou válkou také na Břeclavsku – v Moravském Žižkově.

Jako uvědomělý učitel aktivně využíval svůj volný čas. Byl členem Sokola i dobrovolných hasičů, po večerech psával divadelní hry, které vydával vlastním nákladem. V roce 1911 dokonce založil TJ Sokol ve Velkých Bílovicích. Obdařen rétorickým uměním vystupoval na mnoha veřejných akcích a slavnostech, za první světové války přednášel o spolku České srdce, které zachraňovalo české děti ve Vídni.

I rodinný život stojí za zmínku. Se svojí ženou Adélou zplodil celkem devět dětí, z toho tři umřely velmi mladé. S rodinou se přestěhoval do Charvátské Nové Vsi u Břeclavi těsně po ukončení první světové války. Kňourek, jako silný český vlastenec, zde dostal místo správce na nově vzniklé české škole. Bohužel jeho nadšení ze vzniklé republiky nesdíleli někteří kolegové (zejména jeho nadřízení, kteří nepodporovali české školství), ani místní obyvatelstvo, neboť zde bydlelo podle Kňourka plno „zažraných“ Rakušanů.

Pro skauting je ovšem nejcennější jeho poslední životní etapa, tedy období 1925 – 1936. Tehdy poznal myšlenky skautingu, které si tak zamiloval. Přečtěte si jeho krátkou propagační brožuru O skautech a skautingu, a sami nejlépe poznáte, jak srdečně vnímal skautské hnutí. …“Dejte a bude vám dáno!“ praví Písmo. Nuž dej skautingu trochu svého volného času, trochu své práce a lásky a skauting dá i vám zdraví, radost a štěstí. Pojďte s námi, pojďte s námi!…  

Činný Kňourek nemařil čas. Roku 1926 založil II. oddíl junáků skautů RČS, do kterého chodili jeho synové. Vedení oddílu předal až po šesti letech. Oddíl se stal vlajkovou lodí břeclavského skautingu až do dob německé okupace. Pro břeclavský okrsek zastával funkci okrskového zpravodaje. Doplnil si svoje skautské vzdělání, a to roku 1927 absolvováním Moravské lesní školy, kde se asi po prvé setkal s předními skautskými osobnostmi. Kromě zmíněné brožury pro skauty napsal i propagační divadelní hru o třech jednání, jmenuje se Do tábora a popisuje v ní trable mladého zájemce o skauting, který uteče rodičům a vydá se na vlastní pěst do skautského tábora. A když jsem narazil na tábor, musím ještě dodat, že se skautkami a skauty tábořil třikrát u moře.

O skautingu pořádal různé přednášky, mluvil i v brněnském radiu. A jak již bylo uvedeno, psal také písničky. Jeho svérázné songy jsou jednoduché, melodické, lehce si je každý zapamatuje, prostě hity. To jsou zřejmě důvody, proč vydržely až do dnešních dob. A rád dodám, že stále patří do repertoáru i břeclavských oddílů.

Píseň Poštorenská kapela, která je nejznámější, popisuje skutečnou dechovou kapelu, která vyhrávala v 30. letech minulého století. Tvořili ji hudebníci skauti, a posléze i neskauti z 1. oddílu z Poštorné u Břeclavi. Kapela byla slavná i za hranicemi naší vlasti, poněvadž nás reprezentovala na dvou Jamboree, a to v roce 1933 v Maďarsku a 1937 v Nizozemí. Kňourek její zakladatelem nebyl, ale stal se jí jakýmsi manažerem. Podívejte se, jak si i český spisovatel Ludvík Vaculík zpívá tuto známou píseň.

Druhou píseň Stály baby u vesnice (původní název je Pochod břeclavských skautů) Kňourek napsal pro divadelní hru Do tábora. Zhlédněte filmový dokument s názvem O Bratru Kňourkovi aneb Skaut má holá kolena a uvidíte tam opravdu skauty s holými koleny či stojící baby u vesnice. Další méně známé písně otiskl v časopisech VŠEM nebo Junák.

Bohatý život Šedého Havrana zmařila těžká choroba, zemřel 10. listopadu roku 1936. Pohřeb o dva dny později se stal něčím naprosto nevídaným. Zúčastnilo se ho asi 1500 lidí. Rodina, skauti, Sokolové, hasiči, žáci, učitelé, představitelé obcí. Ti všichni ho přišli vypravit na cestu poslední a vzdát mu čest za jeho život, který byl více jak bohatý.

 

František Kňourek byl Skautem s velkým „S“. Měl rád děti (vždyť byl pedagogem), přírodu, vlast, ochotnické divadlo, zpěv, pohyb… a snad ještě mnoho věcí. Štěstí, že se nedožil německé okupace, štěstí, že neviděl, jak skauting na Břeclavsku v roce 1938 skončil. Praha má Svojsíka, Prostějov Plajnera a Břeclav Kňourka, kterého si nesmírně vážíme.

A konečně, letos uběhne 80 let od jeho úmrtí. Takové výročí je třeba si připomenout. Středisko Svatopluk Břeclav uspořádá v listopadu akci, kde si Kňourka nejenom připomeneme, ale také místní roverský kmen odehraje obnovenou premiéru divadelní hry Do tábora. Můžete se těšit! Pozvánky včas zveřejníme.

 

Autor článku je břeclavský skaut Štěpán Káňa – Káně

 

Další čtení:

Práce zabývající se osobností Františka Kňourka.

Další zajímavé články o historii břeclavského skautingu.

Publikace Fr. Kňourka O skautech a skautingu

Zpěvník skautských písní Fr. Kňourka

Jakub Ambrozek - Mravenec

Jakub Ambrozek - Mravenec