Neapol chudá a zdravá

admin June 26, 2017

Navštívit v této době jihoitalskou metropoli je lákavé. Itálii vnímáme stále jako západní, což v podstatě znamená bohatý stát, díky poválečnému vývoji i díky statutu zakládajícího člena EU, dnes však její prosperita upadá. Navíc je právě Jižní Itálie evropskou branou pro uprchlíky z Afriky, plující z Libye a Tuniska. Jak vypadá v takové situaci nejjižnější velkoměsto?

Především: smrdí. Za to nemůže ekonomická krize, ale všudypřítomné skútry, patřící k jižanským městům, spolu s doky a množstvím automobilové dopravy. Kam se nedostanete autem, dostanete se na skútru. Jediné pěší zóny jsou uličky příkře se svažující schodišti a dětská hřiště.

Neapol je z jedné strany ohraničena mořem, na druhé se částečně zdvihá na blízké kopce, částečně ubíhá do otevřené planiny směrem k Apeninským horám na východě. Takto má město dvě části i ve stylu architektury – na jedné straně jsou kopce s nepravidelnými, nesrozumitelnými uličkami, na druhé straně pláň a na ní dlouhé jasné bulváry s pravidelnými bloky. Nejdřív to vypadá, že je město takto rozdělené i sociálně – strana v kopcích, že je chudší, během dnů je však patrné, že sociální hranicí je v Neapoli čas.

Celý den můžete chodit městem okolo drahých obchodů s oblečením, kterých je plné, ale nevidět nikoho, kdo by ho doopravdy nosil. Ty pohledy jsou znepokojující, jakoby se lidé pohybovali v kulisách, jichž se nemohou dotknout. Změna nastává až okolo šesté hodiny večer, kdy se lidé začínají vracet z práce. Proměna je ohromná. Do hodiny se prázdné kavárny naplní a město začne tepat.

Co se týče představy o množství Afričanů, kteří se jistojistě potulují bezprizorně ulicemi, žebrají a možná i přepadávají nic nečekající turisty, byli jsme velmi zklamaní. Nejen že v ulicích města nenajdete skupiny ubohých příchozích přes moře, ono je v Neapoli mnohem méně bezdomovců, než v českých městech. Neapol se navíc o své imigranty stará a pronajímá jím bydlení – čímž zas přispívá svým nezaměstnaným.

Je to zvláštní město, má zcela jistě mnohem více problémů, než většina českých měst, včetně rozsáhlé sítě organizovaného zločinu či nemožnosti nalézt práci, přesto vypadá zdravě. Jako by se všemi svými problémy dokázalo jít dál a držet pohromadě.

Jarek Jurečka