Média v měnícím se světě: brexit aneb proč už si novináři netroufají odhadovat budoucnost

Barbora Schneiderová May 4, 2017

Začíná dvouleté období, které se bude zabývat v podstatě jedinou otázkou: za jakých podmínek se Velká Británie rozloučí s Evropskou unií. Pozvání do debaty v rámci linky Média v měnícím se světě tentokrát přijal šéfreportér zahraniční rubriky Aktuálně.cz Martin Novák.

Otázkou také zůstává, jakou roli hrála při zásadních momentech posledního roku média. V povědomí lidí to není jen zlomové referendum o setrvání Velké Británie v EU, ale také volba prezidenta ve Spojených státech, jímž se stal Donald Trump. „Nejde jen o brexit, je to doba velkého zklamání lidí. Věci se mění, do nálady společnosti zasahuje i migrační krize,“ uvádí situaci Novák.

K velkému překvapení evropské společnosti, co se brexitu týče, přispěla i média. Využívala totiž dostupných průzkumů, které reálný výsledek nepředpokládaly. „Lidé se mě často ptají – proč média neodhadla výsledek referenda? Stejné to pak bylo u americké prezidentské volby, která přinesla šokující vítězství Trumpa – a teď nás čekají volby ve Francii. Já už si dnes netroufnu odhadovat nic,“ říká zahraniční reportér Novák. Faktem zůstává, že do velké míry tyto situaci skutečně neodhadli agentury, zabývající se průzkumy veřejného mínění.

Velkou roli hrála nejistota evropské společnosti ve chvíli, kdy probíhalo hlasování v britském referendu. Samotní britští novináři totiž ještě po dobu hlasování odhadovali, že Velká Británie v EU prostě zůstane. „Hlasování byla těsná a výsledky se lišily oblastně, proti brexitu třeba většinově hlasovalo Skotsko, ovšem jinde byli občané pro odchod,“ vysvětluje Novák.

Reagovat se dá jen poctivou prací

Média před sebou dnes mají opravdu složitou úlohu. Nedůvěra v ně klesá, průzkumy neodpovídají realitě a navíc si užijí i sklonu určitých politiků napadat jejich nezaujatost. Skutečně se dnes, alespoň na internetu, objevují média, která do mediálního prostoru vysílají nepravdivé informace. Rozhodně se tím ale podle Nováka nedá pojmenovávat obecný trend současných médií.

„Nechci to zjednodušovat, ale lidé, kteří často hlasovali pro brexit, jsou tací, kteří mají nižší vzdělání, moc necestovali, nemají tak zkušenosti ze světa kolem – ale nakonec ani ty sociální sítě v takovém množství nevyužívají,“ odpovídá Novák na otázku, zda-li sehrávají výrazné role pro rozhodování voličů věci, které se objeví na Facebooku či na Twitteru.

S kampaní vedenou před brexitem souvisí i obecná krize tištěných médií. „Jejich váha už není taková, co bývala. Když dříve The Sun napsal, že premiérem bude zřejmě kandidát X, na 90% jim to vyšlo. Dnes už to neplatí,“ popisuje měnící se situaci Novák. K práci novinářů také patří využívání renomovaných výzkumných agentur, jako je v Česku například Median. Ani ti události britského referenda neodhadovaly. A s brexitem a událostmi kolem něj se dle Nováka ještě potvrdilo, že novináři prostě nemají spěchat s publikováním neověřených informací.

Jak se ale tedy ovšem tlaku zvenčí a navíc  nedůvěře společnosti v média dá čelit? „ Tím, že budeme dělat poctivou novinařinu, nepodléhat zjednodušení a vkusu určité skupiny čtenářů,“ odpovídá na položený dotaz novinář z Aktuálně.cz.

Barbora Schneiderová

(*1996) je studentka novinařiny a Divadelní vědy na FF UK. Přesto ji ale zajímá všechno a všude. Otázka je, co dělat dřív - a tak se snaží cestovat, poznávat lidi a ochutnávat svět kolem sebe. Také se snaží a bude dále, aby lidé všeho věku neztráceli chuť číst - třeba právě blog Skautského institutu!